V ČR máme jedno z nejvyšších daňových zatížení na světě. Potraviny jsou zatížené daní z přidané hodnoty 15 %, ostatní věci sazbou 21 %. Pojďme snížit DPH na jednotných 14 %, omezíme tím daňové úniky a snížíme ceny v obchodech.
Např. v Rakousku se na potraviny uplatňuje sazba 10 procent, v Nizozemí 6 procent, v Lucembursku 3 procenta, ve Švýcarsku 2,5 procenta a na Maltě nebo ve Velké Británii potraviny mají DPH nula procent.
U nás jsme mívali až do roku 2007 na potraviny daň 5 procent, ale vlády ji postupně zvyšovaly až na dnešních 15 procent.
Podobně je tomu u ostatního zboží a služeb. Ve Finsku uvalují na restaurace 14 procent, ve Švédsku 12 procent, ve Francii a Rakousku 10 procent, v Polsku 8 procent, v Nizozemí 6 procent a v Lucembursku 3 procenta. Ještě v roce 2003 byly v České republice restaurace zatíženy 5% sazbou DPH, dnes mají restaurační služby DPH 21 procent.
Podobně je tomu u dalších základních služeb. Jen 8 z 28 států EU má na elektřinu, teplo a plyn vyšší DPH než my. Nižší mají např. v Německu (19 procent), Řecku (13 procent), Itálii (10 procent) nebo ve Velké Británii (5 procent). Ještě v roce 1997 byla v České republice DPH na elektřinu a plyn 5 procent. Nyní je to 21 procent.
Zvyšování daní se ale státu vyplácí stále méně. S rostoucí sazbou totiž klesá ochota daně platit a nezabrání tomu ani elektronické evidence a přísnější kontroly. S každým růstem sazby daní klesal objem tržeb, který daňoví poplatníci státu přiznávali.
Zatímco v roce 2007 přiznali obchodníci u položek s pětiprocentní sazbou tržby ve výši 791 miliard, v roce 2014, kdy platila 15 procentní daň, už přiznávali jen 637 miliard korun. Podobně tomu bylo u základní sazby. V roce 2008, kdy platila 19% sazba daně, činily přiznané tržby podniků 1112 miliard, v roce 2014, kdy byla sazba 21 procent, to bylo jen 951 miliard.
Problémem je i složitost daně. Za podobné služby a zboží obchodníci můžou účtovat různou sazbu daně, což vede k různému čachrování a obcházení zákona. Typickým příkladem je vykazování nových bytů jako „sociální bydlení“ (nový byt musí být do 120 m2, aby spadal do snížené sazby) nebo formální prodej jídla z restaurace s sebou (jídlo konzumované v restauraci spadá do základní, tedy vyšší, sazby daně). McDonald’s vám na hamburgeru účtují 15 % nebo 21 % podle toho, jestli řeknete, že budete jídlo jíst v jejich provozovně nebo mimo ni. Jedna sazba by byla určitě jednodušší než více sazeb.
Spočítal jsem, že snížení daní se vyplatí. Pojďme v České republice snížit daň z přidané hodnoty na jednotných 14 procent. Spočítal jsem, že státní rozpočet tak přijde jen o 15 miliard korun. To je částka pro státní rozpočet celkem zanedbatelná, představuje jen 0,3 procenta hrubého domácího produktu.
Dosud politici jen přemýšleli, jak z lidí vyždímat více peněz. Pojďme tento přístup změnit. Nechme naopak raději lidem více peněz v kapsách. Když snížíme DPH na jednotných 14 procent, budou lidé platit nižší daně, spotřebitelům se sníží ceny v obchodech. Zvýší se ochota lidí daně platit, sníží se daňové úniky a zvýší se daňová spravedlnost.
