Senát změnil Smlouvu o fungování EU a média to ignorují

Přináším výtah z debaty v Senátu. Karel Schwarzenberg a Jiřina Rippelová vysvětlují, že závazek doplácet na eurozónu 350 miliard nám nevznikne hned. Alexander Vondra vysvětluje, že to schvalujeme jenom kvůli Německu a že mu kancléřka Merkelová do Prahy přijela říct, že dokud to neschválíme, nebude s ním mluvit. Milan Štech říká, že bychom to měli schválit, abychom nevyslali špatný vzkaz sousedům. Na konci uvádím odkaz na hlasování, aby čtenáři-voliči viděli, kdo jak hlasoval.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Dalším návrhem je vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro- Tisk č. 82 a uvede nám ho pan ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

1. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: ...Česká republika se prozatím nebude tohoto mechanismu účastnit a nebude do něj tedy ani přispívat. Nyní se jedná pouze o to, aby neohrožovala snahy států eurozóny vybudovat mechanismus, který v případě potřeby poslouží ke stabilizaci eurozóny…

Senátorka Jiřina Rippelová: …Pro Českou republiku změnou článku 136 Smlouvy o fungování EU bezprostředně nevzniká žádný nový závazek, neboť ten by vyplynul teprve z navazujících právních aktů, jichž se ČR účastnit nezamýšlí, ostatně až do přijetí společné měny ani účastnit nemůže.

Senátor Luděk Sefzig: Na předvčerejším jednání COSAC …také zazněla poznámka Williama Kasche, …předsedy evropského výboru dolní komory britského parlamentu, který nás seznámil s analýzou, že změna článku je proti zakládajícím smlouvám z toho důvodu …že v zakládajících smlouvách je uvedeno, že nepřebírá žádný členský stát dluhy za jiné členské státy. Evropský stabilizační mechanismus to tak nečiní v případě, že jde o půjčku a o zajištění půjčky. V případě, že dojde k bankrotu dlužníka a k odpisu peněz z evropského stabilizačního mechanismu, je evidentní, že země de facto přebírají takovouto povinnost – dluh za dlužníka zaplatit.

Senátor Petr Pakosta: Připomenu, že změna smlouvy má umožnit vytvoření nového záchranného fondu eurozóny, do něhož budou členové eurozóny povinni vložit finanční vklady a záruky. České republiky se tato záležitost týká, možná dříve než si kdo dokáže představit. Připomenu, že naše země nemá na rozdíl od Velké Británie a Dánska ve smlouvě výjimku ze zavedení eura. Jak je uvedeno v závěrech Evropské rady, které k vládnímu návrhu byly předloženy, „stát, který se stane členem eurozóny, se stane členem evropského mechanismu se všemi právy a povinnostmi.“ Pokud by to někdo hledal, je to poznámka pod čarou číslo 4, na straně 24, příloha II závěrů rady.

Na Českou republiku by pak podle propočtů, které se objevily v médiích, vyšel podíl zhruba 250 mld. korun. Protože mě tato věc zajímala, zúčastnil jsem se opakovaného projednávání tohoto tisku na komisi pro Ústavu a parlamentní procedury 3. srpna minulého roku. Tam členové komise dostali k dispozici od zástupců ministerstva zahraničních věcí dokument, který měl vyvracet obavy, které v médiích a odborníků zazněly. Bohužel, dokument obavy nejen nevyvrátil, ale naopak potvrdil a možná i přitvrdil. V dokumentu se například říkalo, že „skutečnost, že nějaká příští vláda budeš vyzvána k proplacení záruk v objemu čtvrt bilionů korun, je nepravděpodobná (byť ji nelze zcela vyloučit).“  …

Padla námitka, že EU má právo rozhodnout o zavedení eura o nás bez nás a že to může být na návrh evropské komise. V dokumentu se na toto téma psalo – cituji: „Návrh na přijetí eura Českou republikou by komise pravděpodobně nikdy nepředložila.“ … Pokud jde o konečnou sumu, kterou by nás vstup do eurozóny měl v důsledku evropského stabilizačního mechanismu stát, zástupci ministerstva zahraničních věcí dokonce odhadli až na 350 miliard korun. Konečný závazek České republiky by podle dokumentu měl činit „cca 40 [miliard] korun splaceného kapitálu, což je 1,33 procenta reálného hrubého domácího produktu a povinnost v případě potřeby, která na sto procent nastane do řad dalších 310 mld. korun, čili 10,34 procent reálného hrubého domácího produktu.“ 310 plus 40 je zhruba 350, je to vztaženo k hrubému domácímu produktu a číslo se samozřejmě vyvíjí.

Tyto citované věty napsali …zastánci změny smlouvy, kteří měli za úkol vyvrátit obavy, že schválení změny smlouvy o fungování EU bude znamenat vytvoření závazku pro ČR v objemu zhruba 350 mld. korun.

Chtěl bych upozornit všechny, kteří jsou připraveni hlasovat pro souhlas s ratifikací, že tímto souhlasem zavážeme naše následovníky a Českou republiku v dohledné budoucnosti uhradit do pokladny EU zhruba 350 mld. korun. … Problémy eurozóny jsme nezavinili a neshledávám jediný důvod, proč bychom tuto částku měli zaplatit.

Předseda Senátu Milan Štěch: …jestli jsme si v poslední době udělali ostudu s fiskálním paktem, tak bychom si měli dát pozor, abychom znovu na sebe neupozorňovali těmito přístupy, které se týkají současně projednávaného návrhu.

Že se nás bude týkat, to je pravda, ale bude se nás přímo týkat, až se staneme členy měnové unie, což nám díky naší hospodářské výkonnosti v nejbližší době nehrozí. …Proto vyzývám, abychom dnes hlasovali o tomto návrhu, abychom ho podpořili, protože tím vysíláme vzkaz našim sousedům …Co se týká odvolávání na britské výklady, vážení, na to jsem strašně alergický. Britové jsou tak sobečtí, že to nemá obdoby. Myslím si, že bychom se k nim neměli připojovat. Oni žijí za kanálem.

Senátorka Soňa Paukrtová: Představa, že nám někdo může vnutit euro, a že na nás spadnou záležitosti, které jsme nezavinili... Kdybychom splnili konvergenční kritéria a zachovali se podle přání občanů, kteří v referendu rozhodli o přístupové smlouvě a tudíž i o tom, že máme přijmout euro, tak máme stejně pořád další možnosti, jak přijetí eura oddálit, pokud bychom to mohli mít. I když budeme formálně splňovat všechna konvergenční kritéria, tak nástroje existují, kterými je možné proces přijetí společné měny blokovat, jako to např. s úspěchem činí Švédsko. … 

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Neschvalujeme smlouvu nebo doplňky ke smlouvám kvůli tomu, abychom posílili nějaký vzkaz. …O co tady jde? … jediný důvod, proč se to před jeden a půl rokem domluvilo, bylo Německo. …Všichni víme, jak německý politický systém a ústavní soud velmi bedlivě dbá na soulad práva evropského a německého práva národního a protože víme, že v článku 125 smlouvy o fungování EU je zákaz bailoutu, tak kvůli tomu se dělala tato novela o jednom odstavci a dvou větách, které tady máte před sebou – pro to, aby to neshodil německý ústavní soud.… Spolková kancléřka, jak jste si všimli, nedávno navštívila Prahu, vedla tu oficiální jednání, velmi slušně požádala, abychom dotáhli ratifikaci změny článku 136 do konce, a z tohoto důvodu já pro to odročení již hlasovat nebudu a jsem připraven tu hlasovat i pro tu novelu. Měsíc se samozřejmě ještě počkat dá, nic se nestane, ale nic se nestane ani na poli česko-německých jednání. Ta už prostě proběhla k uspokojení české vlády a české strany.

Senátor Jiří Pospíšil: …platí to, že nebudeme rozhodovat o přijetí do eurozóny. Jediný mechanismus, kterým bychom my mohli rozhodnout o nepřijetí do eurozóny, je zničit své vlastní hospodářství, čímž bychom naplnili ten článek, že pokud země dosáhne takových a takových výsledků, pak na návrh Komise rozhodne Rada o přijetí do eurozóny. …

Musím ale reagovat na některé fráze, které se začaly teď používat. Fráze bezprostřední přechod kompetencí. To je naprosto neuvěřitelná věc! Bezprostřední přechod kompetencí nenastává nikdy mimo bezpodmínečné kapitulace. To je druh smlouvy, kdy nastává bezprostřední přechod kompetencí. Jinak když schválíme jakýkoliv legislativní akt, tak ho schvalujeme do budoucna. Vždycky! Kdybychom se rozhodli, že zavedeme trest smrti, tak také tím nikoho nepopravíme. Je potřeba, aby napřed někdo spáchal vraždu a podle toho zákona potom nějaký soud ho odsoudil. Čili tady naprosto stejně, když tuto smlouvu schválíme, změníme ten článek, tak bezprostředně nic se nestane, ale předurčili jsme tím, že jakmile tam budeme, tak to pro nás bude platit, a pak budeme platit podle rozhodnutí tak, jak je to v tom novém článku, čili my teď rozhodneme o tom, že v budoucnu naprosto spolehlivě, pokud ta situace nastane…, tak prostě platit budeme tím, že jsme převedli kompetence. …

Takže postoj, že máme schvalovat nevýhodné smlouvy jen proto, abychom na sebe neupozornili, jak tady řekl jeden z předchozích mluvčích, tak to považuji za hodně zbabělé. Já si myslím, že my jsme tu od toho, abychom hájili české zájmy. Schvalovat jenom tak – ano, kdysi nám to říkal nějaký státník, že jsme promeškali příležitost držet hubu. Možná, že bychom měli schválit všechno, co se jim líbí, abychom na sebe neupozorňovali a nedělali potíže.

Senátor Jiří Čunek: Já nejsem žádný euroskeptik, ale pravdou je, že jsme byli podvedeni. Ve chvíli, kdy jsme vstupovali do EU, ve chvíli, kdy jsme měli referendum, tak jsme věřili, že Maastrichtská kritéria platí pro všechny a všechna ostatní kritéria, především ekonomická, platila také pro všechny ty státy, které přistupovaly do EU a posléze také do eurozóny. Zjistilo se, že to není pravda, protože Řecko jednoznačně, ale naprosto jednoznačně nevykazovalo ty parametry už v té době přístupu, nevykazovalo ekonomické parametry. Nevím, jak to bylo u Portugalska, to nechci tvrdit, protože jsem si ověřoval jenom to Řecko.

…pan kolega předřečník to řekl naprosto jasně. Jakmile dosáhneme ekonomických parametrů, na výzvu bychom měli vstoupit. A to, že můžeme v tom nějak lavírovat, nebudeme chtít, to nás neopravňuje k tomu, že se chováme podle smlouvy. Podle smlouvy bychom měli vstoupit do eurounie.

Senátor Tomáš Töpfer: Děkuji, paní předsedající. Jenom takovou drobnou poznámku. Já si jenom vzpomínám, jak jsme tady na minulé schůzi řešili obecné referendum. Já si myslím, že to by byl ten pravý čas se zeptat, protože toto je vládní návrh, těch odborářů na náměstí, těch sto tisíc, jestli jsou pro tento pakt. Já jsem přesvědčen, že by vás vypískali!

Senátor Jiří Čunek: ...paní kolegyni Rippelové chci vzkázat: To přeci je smlouva o budoucí smlouvě, ve které jsou dány podmínky, které jsme se zavázali splnit k tomu, abychom nakonec vstoupili do této měnové unie. …Mně na tom vadí jediná věc: jestliže se k něčemu zaváži, tak to mám splnit a nemám dělat úhybné manévry, proč to či ono nechci. Zdá se mi, že daleko transparentnější je udělat, že když je tady změna nového článku, který nám nevyhovuje, i poté, co už jsem řekl, tak bychom měli apelovat na to, abychom právě proto mohli tu výjimku mít. A já jsem přesvědčen, jak znám jednání v EU, osobně jsem ho prodělal několikrát, jsem přesvědčen, že to je vyjednatelná pozice. Jenom si tady pořád říkáme, že něco nelze vyjednat. Není to pravda! A to je důvod, proč jsem řekl a říkám tyto věci, a nechci to opakovat.

Senátor Jiří Pospíšil: …to, co tady přednesli ti lidé, kteří říkali, že ještě musíme vyjednat kurzy a tak, tak to je trošku nefér strategie domluvy a argumentace, protože něco jiného je mezinárodní smlouva a něco jiného jsou technikálie, jak se provádí to, co bylo dohodnuto. A to je prostě o dvě třídy níž, to už stejně bude dělat banka a vláda a na to nejsou potřeba smlouvy tohoto typu. Prostě to je, skoro jako když prodáváte barák, a pak byste řekli, že nedáte klíč od domu, když jste ho prodali, že ještě musíte udělat dohodu o tom, kdy si přijdou pro klíč. Je to na stejné úrovni.

1. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: …zazněly pochyby o tom, jestli navržená změna je v souladu s ostatními ustanoveními zakládajících smluv EU, zejm. s čl. 125 Smlouvy o fungování EU, tzv. no bailout clause, zákaz odpovědnosti za závazky či převzetí závazku jiného členského státu Unie.

Otázka slučitelnosti finanční pomoci z Evropského mechanismu stability s uvedeným čl. 125 Smlouvy o fungování EU byla předmětem důkladných právních analýz. Právní služba Rady ve svém stanovisku ze dne 24. února 2011 už došla jednoznačně k závěru, že finanční pomoc dle podmínek Evropského mechanismu stability je slučitelná s čl. 125 Smlouvy o fungování EU, neboť předpokládané formy nákupu dluhopisů, půjček či úvěrů nepředstavují převzetí závazku jiného členského státu. Jedná se o půjčky či úvěry, u nichž je a) požadováno jejich zaplacení, b) úrokové podmínky se podstatně neliší od podmínek na finančních trzích, a c) jejich poskytnutí podléhá přísné podmíněnosti (v rámci makroekonomického ozdravného programu, zejména snižováním veřejného dluhu a deficitu rozpočtu atd.)

… Dávno jsme si tam už zjednali pověst věčného potížisty. A je pravda, že nevynecháváme jedinou možnost, jednu šanci udělat zase nějaký problém v EU. Jsme sice menší, ale i zde se zdatně snažíme, abychom naši pověst potížisty zachovali. Dle mého názoru to není prospěšné pro ČR, ani pro EU, tudíž bych chtěl velice poprosit tuto smlouvu schválit.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: …Celou proceduru projednávání tohoto návrhu jsme již absolvovali a nám teď zbývá přistoupit k hlasování. …o tom, že Senát dává souhlas k ratifikaci Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro, které bylo přijato Evropskou radou ve dnech 24. – 25. března 2011.

V sále je nás aktuálně přítomno 62, kvorum v tomto případě je 38. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto usnesením, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Tento návrh byl přijat. Bylo to v hlasování pořadové číslo 17. Ze 62 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 se pro vyslovilo 49, proti bylo 9. Návrh tedy byl přijat. Končím projednávání této smlouvy.

Zdroj: Záznam jednání Senátu Parlamentu ČR 25.4.2012

http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=steno&O=8&IS=4786&D=25.04.2012#b12727