Zavření škol žádný viditelný dopad na hrubý domácí produkt (HDP) mít nebude. Ovšem zavření obchodů, restaurací, divadel, a zejména omezení výroby v továrnách ano. Pokud by útlum trval měsíc, lze očekávat pokles HDP kolem 10 procent. Tento pokles nicméně bude vystřídán prudkým růstem na původní hodnoty v dalším roce, až se všichni vrátí do pracovního procesu.
V letošním roce ale bude mít řada živnostníků a obchodů problém platit nájmy a mzdy a splácet úvěry v situaci, kdy se nevyrábí a neprodává. Následně budou mít problémy pronajímatelé a banky. Někdo možná dokáže zmírnit náklady vyhlášením dovolených nebo domluvou na odložení splátek, přesto dopady budou pro mnoho lidí těžké.
Inflace poroste
Pokles produkce bude mít letos dopad i na inflaci. Teorie nám říká, že když se v ekonomice na jedné straně nezmění množství peněz a na druhé straně bude méně vyráběného a kupovaného zboží, lze očekávat nárůst cen v podobě inflace tlačené poklesem agregátní nabídky. Pokud se míra inflace zvýší např. na 5-6 procent, oproti všeobecně očekávané inflaci 2 %, poklesne lidem hodnota jejich úspor, což do budoucna dál povede k poklesu poptávky a výroby.
Centrální banka je navyklá používat nástroje měnové ekonomiky v době pohody – tu zvyšovat, tu snižovat úrokové sazby, aby ladila inflaci tu o kousek nahoru či dolu kolem 2 %. Současná situace ale bude znamenat rozkolísání mnoha faktorů, které mají na inflaci vliv, např. to, jak rychle peníze obíhají z ruky do ruky. Centrální banka bude schopna inflaci kontrolovat hůře než dosud.
Když budou lidé čekat zvýšení inflace, budou mít tendenci umístit úspory do alternativních aktiv. To by mělo znamenat růst cen nemovitostí, zlata, dolaru apod. Na druhou stranu, pokles příjmů lidí povede ke všeobecnému poklesu poptávky, a to i po nemovitostech. Vývoj cen nemovitostí je tedy nejistý.
Prohloubení deficitu rozpočtu
Omezení výroby bude znamenat výrazný propad příjmů státního rozpočtu, a to jak na daních z příjmu, tak na dani z přidané hodnoty. Naopak výdaje na různé náhradní sociální dávky porostou. Deficit rozpočtu se tak prohloubí, stát bude muset vydávat další dluhopisy. Do problémů se tak dostanou zejména ekonomiky, které mají už nyní vysoký podíl státního dluhu. Česká ekonomika s relativně menším podílem státního dluhu na HDP (menším ve srovnání s Francií, Itálií, Belgií či Řeckem) jednorázově vysoký deficit ustojí.
Obří problémy se státním rozpočtem bude naopak mít Itálie a rozpad eurozóny se přiblíží.
Koruna znehodnotí
Propad příjmů velké části lidí se jako v každé krizi projeví poklesem poptávky po drahých a zbytných produktech. Lze tedy čekat problémy s odbytem zejména v automobilovém průmyslu, a to nyní i několik měsíců po ukončení karantény.
Poptávka po českých a slovenských autech bude klesat nejen ze strany Čechů ale i ze strany Němců. Bude tedy klesat výroba aut i export. Více tím bude postižena ekonomika slovenská než česká, protože na Slovensku má automobilový průmysl větší podíl na celkové ekonomice než u nás.
Česká koruna na pokles exportu aut bude patrně reagovat oslabením. Slabší koruna ale pomůže dalším exportním firmám a pomůže nám další rok s obnovením hospodářského růstu. Slovensko je v eurozóně, na snížený export do Německa tak nebude moci reagovat oslabením své měny a recese na Slovensku bude delší a hlubší než v České republice.
Jak může pomoci vláda?
Není předmětem tohoto článku radit, jak by měla postiženým podnikům pomoci vláda. Rozumné by bylo nějak ulevit na daních: nechtít vysoké daně (zálohy) po lidech, kteří teď žádné příjmy nemají. Vláda by měla také operativně zrušit a omezit všechny zbytné výdaje, tak jako to bude muset udělat i mnoho lidí.
Závěr
Skutečný rozsah dopadů je nyní "ve hvězdách" a nikdo nemá patent na rozum. V diskusi pod článkem můžeme dospět k lepšímu odhadu budoucnosti a návrhu řešení.
Petr Mach je ekonom, přednáší ekonomii na Vysoké škole finanční a správní.
