Plně souhlasím, karma jasná. Konzervatismus bez liberalismu znamená stagnaci a autoritářství, liberalismus bez konzervatismu zase pouhý chaos (zjednodušuji). Ve vzájemné kombinaci poskytuje konzervatismus morální a hodnotový kompas, zároveň s tím jistou autoritu, sebevědomí a vnitřní integritu, umožňující obranu proti jiným destruktivním ideologiím. Liberalismus pak dodá důraz na individuální svobodu, energii a impulz k pokroku a ekonomickému rozvoji. Lze říci, že pokrok se rodí právě z napětí mezi nimi - liberalismus je plyn, konzervatismus brzda (s nadsázkou, samozřejmě), potřebujeme oboje, jinak buď zůstaneme stát nebo narazíme do zdi.

Ony se tyto ideologie krásně scházejí v liberální teorii spontánně vzniklého řádu (human action), protože můžeme pozorovat, že většina společenských řádů obsahuje společné, konzervativní prvky. Které začnou dávat logiku např. při použití ekonomické analýzy (např. klasická rodina).

Problém nastává, když se dostanou do přímého konfliktu. Pak se obvykle začnou "účelově" spojovat (opět nadsázka, nemyslím, že to je záměr) s levicí proti svému nepříteli a tento hybrid bývá velmi problematický, liberálové zde poslouží jako pouzí "užiteční idioti" autoritářských či agresivních sil svých spojenců.

Mám hrubé neznalosti. Mohl byste mi laskavě definovat základní atributy pojmů levice a pravice.

Take jsem se v osmasedesatem divil deleni KSC na levici a pravice, ci ty konzervativni a pokrokove.

Dnes uz se nedivim. jsou nalezli ve vsech stranach.

Konzervatismus vypadá jako ideologická záminka k udržení statu quo. Vize, jak by měla společnost vypadat, může být jen liberální.

Vize, jak by měla společnost vypadat... nemůže být liberální. Ta může být buď socialistická nebo konzervativní. Liberalismus varuje- neblbněte, lidi nejsou modelína, aby jste z nich mohli vytvářet nějakou svoji vysněnou společnost bez toho, že by do toho mohli mluvit.

Liberalismus je plně konzistentní. Ať už vezmeme Ayn Randovou (objetivismus), Murray N. Rothbarda (Filozofie svobody) nebo Fréderica Bastiata (Zákon), všechno to je KONZISTENTNÍ.

Státy si během historického vývoje uzurpovaly právo vlastnit nějaké území, vlastnit majetek svých občanů a rozhodovat za ně. Už to tvrdé "y" ve slově "uzurpovaly" svědčí o tom, že stát je rodu neživotného, teda nic nemá společného s lidmi, kteří si píšou měkké "i". Tady beru toho Bastiata: občan může státu svěřit jenom takové pravomoci, které má sám jako jednotlivec.

Je proto pravda, že dnes nelze dělat jednotlivé liberalizační kroky tak, aby byly vytrženy z kontextu toho státního všeobklopujícího dirigismu.

Pokud budete kandidovat do europarlamentu, budu vás opět volit.

Petr Mach kandidovat určitě bude.