Můj příběh s panem Hassanem

Článek o polemice, zda má či nemá existovat antidiskriminační legislativa, a o neautorizovaném rozhovoru bloggera Víta Hassana s Petrem Machem

Pana Hassana jsem až do listopadu 2011 neznal. Pak jsem napsal na tento blog článek, v němž jsem se zastal ženy, která odmítla zaměstnat Romku a vyslovil jsem se za zrušení tzv. anti-diskriminační legislativy.

Můj článek vyvolal několik nenávistných blogů.

Luxusní auto s protekční espézetkou

Např. blogger Vít Hassan napsal: „Doufám, že se na mne nebudete zlobit, když Vaši luxusní modrou Fordku s protekční espézetkou nenechám parkovat na parkovišti před restaurací, následně Vás odmítnu obsloužit, dát Vám snídani, oběd či večeři a přikáži všem svým známým, kteří vlastní restaurace a butiky, aby Vás za žádných okolností nevpouštěli dovnitř.“

Panu Hassanovi jsem do diskuse pod jeho blog napsal:

„Pane Hassane, zbytečně mě osočujete. Nevím, kde jste sebral představu, že mám luxusní auto s protekční espézetkou. Nemám. Ani nejsem podnikatel. Jsem vysokoškolský učitel. Svým článkem zbytečně vyvoláváte dojem nějakého sociálního - třídního střetu. Jde ale o ideový střet: Svoboda versus omezování svobody. Nepochopil jste, že ve svém článku Romy hájím. Romům navíc jen škodí, pokud existuje antidiskriminační legislativa. Vyvolává to zbytečně negativní postoje vůči Romům. Když hájím svobodu, hájím ji i pro Romy. I pro Vás.“

Pan Hassan zřejmě vyšel z této fotky zádi mého auta, která je na mém facebooku:

Označit pět let starý ford focus za luxusní vůz a espézetku obsahující čísla 6A17004 za protekční vyžaduje velkou míru zaslepenosti.

Pan Hassan se mi ovšem za „protekční espézetku“ pod blogem omluvil, tak jsem považoval věc za vyřízenou.

Lukáš Jelínek přilévá olej do ohně

Bohužel, hloupý Hassanův výrok o luxusním voze a protekční espézetce převzal jeden hloupý politolog (Lukáš Jelínek), který na webu denikreferendum Hassanův výrok opakuje a označuje za „výstižný“ a vyzývá k tomu, aby zastánci socialismu, přerozdělování a pozitivní diskriminace obrátili svůj hněv proti podnikatelům a zastáncům svobody:

„Až se opět na výročí 17. listopadu začnou houfovat hloučky rozčarovaných exmajitelů iluzí o solidární liberálně-demokratické společnosti a sociálním státu, měli by spíše než na Václavák či Staromák zamířit před prádelnu paní Ševčíkové, stranický sekretariát pana Macha.“

Z toho už jsem neměl dobrý pocit. Svobodní sice žádný sekretariát nemají, přesto by se mi nelíbilo, kdyby nějaký zmatený dav lidí vedený panem Jelínkem hlučel před mojí kanceláří. Vadí mi toto šíření nenávisti.

Rozhovor s panem Hassanem

Když se mi pak pan Hassan znovu ozval, že by chtěl na téma antidiskriminace udělat se mnou pro svůj blog rozhovor, souhlasil jsem. Chtěl jsem znovu své argumenty vysvětlit jemu i čtenářům jeho blogu (jako je např. pan Lukáš Jelínek). Souhlasil jsem ovšem pod podmínkou, že text budu před jeho publikováním autorizovat.

Na konci rozhovoru mi pan Hassan oznámil, že se rozhodl porušit naši dohodu a že text uveřejní, jak on bude chtít a bez autorizace.

Neměl jsem radost z tohoto porušení dohody. Chvilku jsme vyjednávali a pan Hassan mi aspoň slíbil, že mi dá možnost vyjádřit se pod čarou pod publikovaným rozhovorem. „Ruku na to,“ řekl pan Hassan a rozloučili jsme se.

Jaké bylo mé překvapení, když jsem druhý den večer viděl, že článek na webu visí, aniž by mi pan Hassan dal vědět a dal možnost vyjádřit se.

Dnes mi pan Hassan napsal další omluvu, že mě „s dostatečným časovým předstihem nepožádal o zaslání připomínek, které by publikoval na konci rozhovoru, jak jsme se dohodli“.

Věřím, že to nebyl zlý úmysl, tak panu Hassanovi odpouštím. Zřejmě se domníval, že sedím celý den u blogu idnes a číhám, až napíše blog. Beru si z toho ale i jisté ponaučení do budoucna.

Závěr

K rozhovoru publikovanému na blogu pana Hassana mohu tedy říci, že není autorizovaný a je panem Hassanem editovaný. Tím, že jde o neautorizovaný přepis mluveného slova, ve kterém je řada slov a vět vynechána, nebo nepřesně zaznamenána, může něco vyznívat jinak, než jak bylo řečeno. To ale jistě soudný čtenář jeho blogu poznal. Škoda, že rozhovor neprošel autorizací, mohl být srozumitelnější a čitelnější.

Petr Mach

PS: Nedávám souhlas s přetisknutím tohoto článku jinde. Článek je určen jen čtenářům blogů idnes, kteří nad blogem Víta Hassana kroutili hlavou a nerozuměli tomu, co to má znamenat.